Gustav I. Vasa

Vasovci
	Gustav I.;
	Rodiče: Erik Johansson; Cecílie Månsdotter; Děti: Erik XIV.; Jan III.; Kateřina; Cecilie; Magnus; Anna; Žofie; Alžběta; Karel IX.;
	Erik XIV.;
	Děti: Sigrid; Gustav;
	Jan III.;
	Děti: Zikmund; Anna; Jan;
	Zikmund;
	Děti: Vladislav IV.; Jan II. Kazimír; Jan Albert; Karel Ferdinand; Alexandr Karel; Anna Kateřina Konstance;
	Karel IX.;
	Děti: Kateřina; Gustav II. Adolf; Marie Alžběta; Kristina; Karel Filip; Vnoučata: Karel X. Gustav;
	Gustav II. Adolf;
	Děti: Kristina;
	Kristina;

Gustav I.
	král švédský
	Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse.
Doba vlády	6. června 1523 – 25. září 1560
Narození	12. května 1496; Hrad Rydboholm, Uppland nebo ; Lindholmen, Uppland
Úmrtí	29. září 1560 (ve věku 64 let); Stockholmský palác, Švédsko
Pohřben	Katedrála v Uppsale; 21. prosince 1560
Předchůdce	Kristián II. Dánský
Král švédský
Nástupce	Erik XIV. Švédský
Manželka	Kateřina Sasko-Lauenburská; Margaret Leijonhufvud; Kateřina Stenbock
Potomci	Erik XIV. Švédský; Jan III. Švédský; Kateřina Vasa; Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská; Magnus, vévoda z Östergötlandu; Anna Marie, falckraběnka z Veldenz; Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská; Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská; Karel IX. Švédský
Dynastie	Vasa
Otec	Erik Johansson Vasa
Matka	Cecilia Månsdotter Eka
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.